Foto: Getty Images / Mark Thompson

Foto: Getty Images / Mark Thompson

 Foto: Getty Images / Mark Thompson

Foto: Getty Images / Mark Thompson

 Foto: Getty Images / Paul Gilham

Foto: Getty Images / Paul Gilham

 Foto: Getty Images / Mark Thompson

Foto: Getty Images / Mark Thompson

 Foto: Getty Images / Mark Thompson

Foto: Getty Images / Mark Thompson

 Foto: Getty Images / Clive Mason

Foto: Getty Images / Clive Mason

 Foto: Getty Images / Clive Mason

Foto: Getty Images / Clive Mason

 Foto: Getty Images / Clive Mason

Foto: Getty Images / Clive Mason

 Foto: Getty Images /  Paul Gilham

Foto: Getty Images /  Paul Gilham

 Foto: Getty Images /  Andrew Hone

Foto: Getty Images /  Andrew Hone

 Foto: Getty Images / Mark Thompson

Foto: Getty Images / Mark Thompson

 Foto: Getty Images / Paul Gilham

Foto: Getty Images / Paul Gilham

 Foto: Getty Images / Clive Mason

Foto: Getty Images / Clive Mason

 Foto: Getty Images / Paul Gilham

Foto: Getty Images / Paul Gilham

 Foto: Getty Images / Paul Gilham

Foto: Getty Images / Paul Gilham

 Foto: Getty Images / Mark Thompson
 Foto: Getty Images / Paul Gilham
 Foto: Getty Images / Mark Thompson
 Foto: Getty Images / Mark Thompson
15
Fotogalerie

Před deseti lety se Sebastian Vettel stal trojnásobným mistrem světa

Před deseti lety vyvrcholila dramatická sezóna 2012 závěrečným thrillerem v podobě Velké ceny Brazílie, která měla rozhodnout o tom, zda se trojnásobným mistrem světa formule 1 stane Fernando Alonso, nebo Sebastian Vettel.

Grand prix na okruhu v São Paulu byla více než důstojným zakončením vzrušujícího ročníku, závod diváka v podstatě nenechal vydechnout a neskutečný počet předjížděcích manévrů (147) prolomil tehdejší dosavadní rekord formule 1. Oba soupeři o třetí titul mistra světa podali mimořádně srdnatý výkon, ale z vavřínů šampiona se nakonec mohl radovat jen jeden z nich.

Památný ročník

Sezóna 2012 patřila k těm nejnapínavějším a nejvyrovnanějším ročníkům, jakých kdy byla formule 1 ve své historii svědkem. Jen úvodních sedm závodů nabídlo celkem sedm různých vítězů grand prix a zástupců hned pěti rozličných konstruktérských značek. Na startu sezóny triumfoval se svým mclarenem Jenson Button, jehož po oslnivém triumfu v následující Velké ceně Malajsie vystřídal v čele šampionátu Fernando Alonso v barvách Ferrari. Ve třetí grand prix sezóny dovezl Nico Rosberg vůbec první vítězství pro Mercedes po návratu této ikonické stáje do formule 1, následující závod v Bahrajnu se pak nesl v duchu návratu do formy obhájce titulu mistra světa Sebastiana Vettela se svým red bullem, který se ubránil útokům překvapivě rychlých vozů Lotusu Kimiho Räikkönena a Romaina Grosjeana. Šokujícím pak byl průběh Grand Prix Španělska, na níž získal po diskvalifikaci Lewise Hamiltona pole position Pastor Maldonado, který ji následně dokázal proměnit ve vítězství. Venezuelanův triumf dodnes zůstává posledním vítězstvím v historii týmu Williams.

Šestý závod v úzkých uličkách Monackého knížectví ovládl Mark Webber s druhým monopostem Red Bullu, Australanovi se tu podařilo zopakovat svůj triumf z roku 2010. Pole position na velkou cenu si původně vyjel Michael Schumacher, ale kvůli kolizi v předchozím závodě s Brazilcem Brunem Sennou byl Němec penalizací na startu další grand prix odsunut až na šesté místo. V pořadí již sedmým vítězem neuvěřitelného úvodu ročníku se poté stal v Kanadě Lewis Hamilton, který se během velké ceny dokázal ubránit útokům jak Vettela, tak Alonsa. Díky svému triumfu Brit před nadcházejícím víkendem ve Valencii vystřídal o dva body na čele průběžné klasifikace mistrovství světa Alonsa. Prvních deset jezdců pořadí šampionátu v této fázi ročníku dělilo po úvodních sedmi grand prix sezóny stále méně než 60 bodů.

Ve Velké ceně Evropy ve Valencii se mohl osmým různým vítězem sezóny stát rychlý Grosjean, Francouze ovšem nakonec zradil jeho lotus, a z emotivního triumfu na domácí půdě se tak nakonec radoval Alonso, který si převzal od Hamiltona zpět vedení v šampionátu. Ve Velké Británii zase triumfoval po dramatickém souboji s Alonsem o vítězství v závodě Webber, který se za Španěla posunul na druhé místo šampionátu s pouhou 13bodovou ztrátou. Alonso však dokázal odpovědět v další velké ceně v Německu, kterou po startu z pole position přesvědčivě ovládl a svůj náskok na oba jezdce Red Bullu za sebou navýšil i po následující grand prix v Maďarsku, kterou pro změnu vyhrál Hamilton před oběma lotusy.

Alonso dokázal bojovat o titul mistra světa i s monopostem Ferrari F2012, který toho roku objektivně výkonnostně nestačil na konkurenci ze strany Red Bullu, McLarenu a místy i Lotusu. Zatímco v polovině ročníku Alonso vedl šampionát, jeho týmový kolega Felipe Massa figuroval se shodným vozem až na 14. místě průběžného pořadí. Ferrari během sezóny doplácelo zejména na mizerné kvalifikační výkony, v závodech však bylo jeho tempo povětšinou silnější, a minimálně Alonso se tak na poli vyrovnaného ročníku plného překvapivých výsledků mohl díky mimořádné spolehlivosti svých výkonů poměřovat s nejlepšími.

Vítězství v Německu ovšem bylo tím posledním triumfem, na který Ferrari v průběhu ročníku 2012 dosáhlo a Španělův pracně budovaný 40bodový náskok se začal hroutit od Velké ceny Belgie, na jejímž startu spustil Grosjean proslulou kalamitu, na kterou v důsledku doplatili kromě Francouze ještě Hamilton, Segio Pérez a lídr mistrovství světa Alonso. Ferrari se poté nadechlo na domácí půdě, kde Alonso dokončil velkou cenu na třetím místě, zatímco oba vozy Red Bullu nedojely. Počínaje následující Velkou cenou Singapuru však započal svou strhující stíhací jízdu ve druhé části sezóny Vettel, který nejprve po vypadnutí Hamiltona z čela závodu vyhrál v Singapuru, aby dále přesvědčivě zvítězil v Japonsku, Koreji a Indii.

Alonso se v těchto závodech zmohl pouze na minimalizaci ztrát a po Velké ceně Koreje ztratil vedení v šampionátu. V Abú Dhabí byl Vettel vyloučen z kvalifikačního pořadí, v nedělním závodě však po celé plejádě předjížděcích manévrů, zisku více než 20 pozic a fantastickém výkonu, který byl jedním z jeho nejlepších ve formuli 1, minimalizoval Němec ztráty na Alonsa, který Vettela i přes jeho sobotní problémy nejenže nesesadil z čela mistrovství světa, ale náskok na svého soupeře snížil pouze o tři body. A když další grand prix v USA vyhrál Hamilton před Vettelem a Alonsem, bylo jasné, že to, kdo se toho roku stane trojnásobným mistrem světa, určí až úplně poslední závod v Brazílii, v té době tradičním dějišti určujících mistrovských duelů, kde se o osudu šampionátu rozhodovalo již pětkrát po sobě v letech 2005–2009.

Kvalifikace v režii McLarenu

První řadu na závěrečnou velkou cenu ročníku 2012 kompletně obsadily již počtvrté v sezóně oba vozy britského McLarenu v pořadí Hamilton–Button. Jezdce stáje z Wokingu od sebe dělilo pouhých 55 tisícin sekundy. Druhá řada pak patřila oběma red bullům, třetí byl s minimální ztrátou na mclareny Webber a Vettel měl po nepříliš zdařilém kvalifikačním klání, které sám označil za „zklamání“, startovat za obhajobou titulu z místa čtvrtého. Na páté pozici se kvalifikoval jako lepší z jezdců Ferrari Massa a šestý nejrychlejší čas původně stanovil Maldonado, Venezuelan však obdržel penalizaci poklesu deseti míst na startu po již třetím napomenutí v sezóně za to, že nevyslyšel signalizaci ze strany činitelů FIA nechat v boxech převážit svůj williams.

GettyImages-156900167.jpg
Foto: Getty Images /  Paul Gilham

Maldonadova nedůslednost tak v konečném kvalifikačním pořadí vynesla výše Nica Hülkenberga (Force India) a také Alonsa, který měl na svou titulovou misi vyrážet i po odsunu Maldonada až ze sedmého místa. Osmý se pak zařadil na startovní rošt Räikkönen, následovaný devátým Rosbergem. Elitní desítku kvalifikačního pořadí uzavíral s druhým vozem týmu Force India Paul di Resta.

Sedminásobný světový šampion Michael Schumacher, závodící v barvách Mercedesu, již v říjnu 2012 oznámil, že na konci roku skončí své působení ve formuli 1 a že tentokráte půjde pro německou legendu motorsportu oproti roku 2006 o konec definitivní. U Mercedesu jej od následujícího ročníku nahradil Lewis Hamilton. Ve své poslední kvalifikaci na velkou cenu formule 1 skončil Schumacher na 14. pozici, o čtyři místa za svým týmovým kolegou Rosbergem.

Vettel vedl před závodem průběžné pořadí šampionátu o 13 bodů, Alonso tak musel skončit minimálně na stupních vítězů, aby si udržel alespoň matematickou šanci na zisk titulu. Pokud by Alonso vyhrál, musel Vettel dojet na nižší než čtvrté pozici a druhé místo pro Španěla znamenalo zisk mistrovských vavřínů pouze tehdy, kdy by Vettel závod nedokončil v první sedmičce pilotů. Vettel se poprvé v kariéře ocitl před rozhodujícím závodem sezóny v pozici, kdy měl co ztratit, čistě teoreticky mu však stačilo dojet na své startovní pozici nezávisle na výsledku Alonsa. Zkušenější byl v bitvě o třetí titul mistra světa z dvojice pilotů jednoznačně Španěl, který vstupoval již do svého pátého přímého klání o titul po letech 2005, 2006, 2007 a 2010.

GettyImages-163399632.jpg
Foto: Getty Images /  Andrew Hone

Drama na startu

Okruh Interlagos před startem závodu skrápěly kapky deště, nad São Paulem bylo zataženo, přesto jezdci i tak prozatím startovali na pneumatikách do suchých podmínek. Se zhasnutím červených světel si Hamilton podržel své vedení, za Britovými zády však probíhaly ostré souboje. Vettel se v nájezdu do první zatáčky nacházel v nevýhodné pozici na vnitřku zákruty a rychle ztratil řadu pozic, zatímco Alonso šel na páté místo. Neskutečný start zaznamenal domácí Massa, který se po svém doslova raketovém odpichu z pátého místa okamžitě prosmýkl kolem obou red bullů a do první zatáčky se ponořil i před druhého Buttona. Brit se pak před Massu dokázal vrátit na výjezdu ze zatáčky Descida do Lago.

Klíčový moment úvodní fáze závodu přišel o několik set metrů dále, když se Vettel ocitl v hodinách poté, co do něho v nájezdu do čtvrté zatáčky okruhu zezadu najel Bruno Senna, od kterého Němec ještě následně obdržel velkou ránu do zadní části svého red bullu, která jej mohla velmi snadno zcela vyřadit ze závodu. Jako zázrakem ovšem utrpěla pouze levá část podlahy Vettelova monopostu a Němec mohl ve velké ceně se štěstím pokračovat dále, i když se propadl až na úplný chvost pořadí.

Souboj o titul mistra světa tak dostal okamžitě nový rozměr, který navíc potvrdil svým rychlým postupem pořadím vzhůru Alonso, jenž se na konci prvního kola na cílové rovince dotáhl na před sebou bojujícího Massu s Webberem, využil větrného pytle za oběma monoposty, skvělým dvojitým manévrem oba překonal v nájezdu do první zatáčky a posunul se již na třetí místo. Pokud by byl závod dojet za tohoto pořadí, stal by se Španěl mistrem světa. Vettel se ovšem ani v nejmenším nehodlal vzdát a i s poškozeným vozem zajel nejrychlejší kolo závodu, pohotově získával ztracené pozice nazpět a dával najevo, že šampionát je všechno jen ne rozhodnutý.

Přezout, či nepřezout?

V pátém kole navíc Alonso nedobrzdil do první zatáčky, vyjel z trati a v důsledku své chyby se propadl na čtvrté místo za Hülkenberga, který po trati doslova létal a již dříve překonal jak Massu, tak Webbera. V osmém kole Button na čele zaútočil na Hamiltona, ale ten si své vedení dokázal těsně podržet. O kolo později již však musel před svým týmovým kolegou po těsném souboji kapitulovat a Button se stal novým lídrem grand prix. Ve chvíli, kdy spolu oba mclareny soupeřily, se Vettel neskutečným způsobem propracoval už na osmé místo pořadí.

GettyImages-156945347.jpg
Foto: Getty Images / Mark Thompson

Již Alonsova dřívější chyba jasně indikovala, že nad Interlagosem začínalo stále více pršet. Se zvyšující se intenzitou deště se někteří jezdci rozhodli přezout na pneumatiky do přechodných podmínek, jmenovitě Schumacher, který byl po svém návratu na trať dokonce rychlejší než piloti na čele. Ze závodníků Red Bullu byl nejprve do boxů povolán Webber, následovaný v 11. kole Alonsem, Vettelem a Hamiltonem, jehož pit stop se ovšem v podání mechaniků britské stáje značně protáhl.

Vettel se na trať vrátil za Webberem, ale jeho australský týmový kolega jej brzy nato přepustil před sebe, za což mu se mu dostalo díku ze strany týmu. Naopak nepřezout se rozhodl Button, který vždy exceloval v proměnlivých podmínkách díky své schopnosti perfektně číst poměry na závodní trati, což mu mnohokrát vyneslo řadu ikonických triumfů. Brit McLarenu na rozdíl od svého týmového kolegy hlásil, že déšť naopak ustává a společně s Hülkenbergem a Massou se odhodlal zůstat na trati.

Záhy se ukázalo, že Button přečetl situaci správně, když i na suchých pneumatikách Brit zajížděl velmi konkurenceschopné časy. Na Buttona se ovšem dotáhl Hülkenberg, který na něho poprvé zaútočil v 17. okruhu závodu a o pouhá dvě kola později jej na rovince s přehledem pokořil. Německý závodník, který tu před dvěma lety startoval do grand prix z pole position, šel do čela velké ceny vůbec poprvé ve své kariéře. Force India měla toho dne rychlost, jakou tým nepamatoval od Velké ceny Belgie 2009, kdy v jeho barvách skončil jen těsně za vítězným Räikkönenem na druhém místě Giancarlo Fisichella.

Ve 20. kole se vrátili na suché gumy Hamilton, Alonso a posléze i oba red bully. Již od začátku závodu se po okruhu povalovalo mnoho karbonových úlomků a když si patrně o jeden z nich proděravěl pneumatiku Rosberg, rozhodlo se vedení velké ceny zasáhnout a na okruh vyjel ve 23. kole safety car, aby traťoví maršálové dostali prostor k uklizení trati. Hülkenberg a Button na čele tím od ředitelství závodu sice dostali zastávku zadarmo, ale přišli o svůj pracně budovaný náskok několika desítek sekund, když se celé startovní pole sjelo dohromady.

Ve 30. kole byl závod restartován a hned v nájezdu do první zatáčky se do sebe ostře pustili tři jezdci – Vettel, Webber a Kamuj Kobajaši (Sauber). Webber se pokusil objet oba piloty po vnějšku, ovšem nedobrzdil, vyjel z trati a již podruhé v grand prix ztratil řadu pozic, zatímco se Kobajaši dostal před Vettela. Hülkenberg si udržel vedení před oběma mclareny, které spolu okamžitě po restartu svedly další ostrou bitvu, ze které protentokrát vyšel lépe Hamilton, za něhož se Button propadl ve čtvrté zatáčce.

Kobajaši si patrně chtěl svůj poslední závod pro Sauber náležitě vychutnat a ve 32. kole si vyšlápl i na druhého z adeptů na mistrovský titul a degradoval Alonsa na páté místo na rovince Reta Oposta. Alonso však Japonci jeho předjížděcí manévr pohotově vrátil na cílové rovince a vrátil se na čtvrté místo. Ve stejné době podpořil svého týmového kolegu v boji o titul Massa, který překonal Vettela zvnějšku čtvrté zatáčky k velké radosti svého závodního inženýra Roba Smedleyho. S tím, jak v daný moment trať osychala, se stále více začalo projevovat poškození Vettelova vozu z prvního kola, Němec ztrácel tempo a měl problém držet se monopostů jedoucích před sebou. Aby toho nebylo na Vettela málo, přestalo později Němci dokonce fungovat rádiové spojení s boxovou zídkou.

GettyImages-156931316.jpg
Foto: Getty Images / Paul Gilham

Ztracený závod Nica Hülkenberga

Brzy bylo jasné, že na to, aby se drželo vedoucí trojice, nemá Ferrari ani po restartu závodu potřebnou rychlost, a Alonsovi tak zbývalo pouze doufat v nějaký další zvrat, který by jej vynesl na pódiové příčky, na nichž nutně potřeboval závod dokončit. Ten přišel ve 48. kole, kdy Hülkenberg na vlhké trati chyboval, roztočil se a vedení v závodě přebral Hamilton. Hülkenberg se se svou ztrátou první pozice nehodlal vzdát a o šest kol později se na cílové rovince pokusil před Hamiltona vrátit. Při brzdění do první zatáčky mu však na mokré části trati uklouzla zadní kola jeho monopostu a Němec v důsledku nešťastně narazil do Hamiltonova mclarenu, kterému zlomil zavěšení levé přední pneumatiky. Pro Brita tak jeho poslední závod pro McLaren skončil předčasně, zatímco Hülkenbergovi se rozplynuly naděje na zisk premiérového vítězství, když posléze obdržel od sportovních komisařů penalizaci průjezdu boxovou uličkou a propadl se mimo pódiové pozice. Do čela grand prix se znovu posunul Button a dopředu šel o dvě příčky výše i Alonso.

V závěrečné fázi velké ceny začalo nad okruhem Interlagos znovu pršet, nejintenzivněji během celého průběhu velké ceny. Jako první se rozhodl opět přezout na pneumatiky do přechodných podmínek Rosberg z 19. místa. V 53. kole zamířil ke svým mechanikům i Vettel, ale ten překvapivě nasadil novou sadu suchých středně tvrdých gum. Red Bull záhy nato zjistil, že to byla chyba a o tři kola později absolvoval Vettel pit stop znovu. Pneumatiky do přechodných podmínek pro něho však tentokrát tým neměl připraveny včas a Němec na svém boxovém stání strávil zdánlivě nekonečných 12 sekund. Tato minela jej v danou chvíli mohla stát šampionát, jelikož se opět propadl až mimo bodované pozice. Mezitím Alonso na mokré trati na suchých gumách jen s vypětím veškerých sil zkrotil smyk, než stejně jako posléze vedoucí Button přezul na pneumatiky do přechodných podmínek.

Vettel se znovu musel propracovávat polem vzhůru a v 59. kole byl již sedmý ve chvíli, kdy Alonso kroužil na třetím místě za svým týmovým kolegou, před kterým vedl Button o 18 sekund. V 62. kole se Alonso před Massu dostal, ale i za takových okolností by stále v mistrovství světa zvítězil o jediný bod Vettel, Španělovi tak zbývalo pouze doufat v zázrak. Ten se již ovšem ve zbytku velké ceny nedostavil a když v 65. kole galantně uhnul z cesty svému mladšímu krajanovi do té doby šestý Schumacher, který podivuhodnou souhrou okolností jezdil v závěru grand prix po čtyřech absolvovaných pit stopech a defektu pneumatiky v úvodu závodu na šestém místě, bylo o titulu rozhodnuto. Schumacherův krok jistě nepotěšil Němcova bývalého italského zaměstnavatele, Schumacher se však po závodě nechal slyšet, že Vettel byl v daný moment mnohem rychlejší než on a že nemělo smysl se „svým dobrým přítelem“ bojovat. V tuto chvíli to bylo pouze o tom, zda Vettel závod dokončí.

Mistrovské oslavy Sebastiana Vettela – do třetice!

V předposledním kole velké ceny rozbil na cílové rovince svou force indii di Resta, což v podstatě grand prix předčasně ukončilo, jelikož na trať vyjel podruhé safety car, za kterým byl i závod dokončen. Pro další vítězství za deštivých podmínek si dojel Button, pro kterého to byl již třetí triumf sezóny a 15. v kariéře celkově. Dvě zbývající pódiové příčky obsadili oba jezdci Ferrari – Alonso a dojatý Massa, který na stupně vítězů přicházel se slzami v očích podobně jako v roce 2008, kdy tu mimořádně těsně prohrál souboj o mistrovský titul s Hamiltonem. Značný bodový příděl jezdců Ferrari po odstoupení Hamiltona znamenal, že stáj z Maranella udržela v konečném účtování ročníku druhou pozici v Poháru konstruktérů před McLarenem o 22 bodů.

Button sezónu 2012 vítězstvím v Austrálii otevřel a triumfem v Brazílii, který Britovi pomohl ke konečné páté příčce v šampionátu, i uzavřel. V danou chvíli pochopitelně nemohl tušit, že jde o jeho úplně poslední vítězství ve formuli 1 v závodě, který Button nazval tím „nejbláznivějším v mé kariéře“, a současně o poslední triumf McLarenu na téměř dalších deset let. Pro tým z Wokingu představovalo Buttonovo vítězství již sedmý triumf ročníku, což v počtu vítězství v grand prix stavělo britskou stáj na roveň mistrovského Red Bullu v sezóně 2012, která byla z pohledu McLarenu jednoznačně ročníkem ztracených příležitostí.

GettyImages-156939124.jpg
Foto: Getty Images / Clive Mason

Čtvrtý skončil ve Velké ceně Brazílie Webber, pátý Hülkenberg a šestý Vettel, jemuž pozice stačila k potvrzení zisku svého třetího titulu mistra světa v řadě o pouhé tři body před Alonsem. Sedmý byl při svém zcela posledním vystoupení ve formuli 1 Schumacher, osmý Jean-Éric Vergne (Toro Rosso), devátou příčku obsadil Kobajaši a poslední bod bral po odstoupení di Resty Räikkönen, který tak bodoval v úplně každém závodě ročníku kromě třetí velké ceny v Číně.

„Jsi trojnásobný mistr světa!“ křičel do týmové vysílačky nadšený šéf Red Bullu Christian Horner okamžitě poté, co Vettel projel pod šachovnicovým praporkem. Svůj vůz Vettel v parc fermé zaparkoval hned vedle mercedesu Michaela Schumachera, který byl také prvním, kdo mu k zisku titulu osobně gratuloval. Ve věku 25 let a 145 dní se Vettel stal nejmladším trojnásobným mistrem světa v historii a zařadil se po bok legendárních pilotů historie formule 1.

GettyImages-156936200.jpg
Foto: Getty Images / Paul Gilham

Vettel si musel svůj třetí titul mistra světa tvrdě vybojovat, nebyl to pro něho ani náhodou jednoduchý závod, Němec však potvrdil své mistrovské kvality a při mnoha předjížděcích manévrech nikdy zásadně nechyboval, zachoval nervy z oceli, a to i poté, co se v prvním kole zdálo, že jsou jeho titulové šance v troskách. Ve zkoušce vůle a odhodlání plně obstál. Vettelovi se po skončení velké ceny jen těžko hledala ta správná slova, nechal se slyšet, že co se pokazit mohlo, to se pro něho v závodě pokazilo a že musel bojovat až do úplného konce. „Myslím si, že to byl ten nejtěžší závod, který jsem kdy odjel, ale stále jsme věřili a zůstali sami sebou,“ řekl Němec po závodě.

„Když se v autě bezdůvodně roztočíte ve čtvrté zatáčce, není to zrovna nejpříjemnější pocit. Měl jsem docela štěstí, že mě potom nikdo netrefil.“ Šéf technického oddělení Red Bullu Adrian Newey po grand prix uvedl, že byl po Vettelově nehodě překvapen vidět svého pilota znovu se rozjet. Když pak Němec projížděl kolem boxové zídky, pořídil tým fotografie monopostu a objevil obrovskou rýhu ve výfuku, která hrozila přerůst ve vzplanutí karoserie, proto následně museli změnit mapování motoru, aby udrželi výfuk co nejchladnější, i když to znamenalo ztrátu výkonu.

GettyImages-156936841.jpg
Foto: Getty Images / Paul Gilham

Zklamaný byl po skončení velké ceny pochopitelně Alonso, který udělal toho dne vše, co bylo v jeho silách, ale nakonec mu ani to k zisku třetího titulu mistra světa nestačilo.

Alonso souhlasil s ostatními v tvrzení, že to byl jeden z nejtěžších závodů, které kdy jel, a uvedl, že šampionát Ferrari neztratilo v Brazílii, ale již dříve v sezóně, jmenovitě pak zmínil moment z prvního kola Velké ceny Belgie, kdy mu Grosjean přeletěl přes přední část jeho ferrari, nebo když Vettel dostal pouze napomenutí v kvalifikaci v Japonsku: „V průběhu sezóny došlo k situacím, které vás nutí myslet na tyto tři body, ale takový je sport.“ Španěl byl i přes ztrátu titulu s odjetým rokem spokojený a ročník 2012 prohlásil za zatím nejsilnější ve své kariéře. Svým fanouškům slíbil, že se v roce 2013 vrátí ve stejné formě jako letos.

Výsledky závodu

P Jezdec Tým Čas / ztráta Kol
1 Jenson Button McLaren 1:45:22.656 71
2 Fernando Alonso Ferrari 2.754 71
3 Felipe Massa Ferrari 3.615 71
4 Mark Webber Red Bull 4.936 71
5 Nico Hülkenberg Force India 5.708 71
6 Sebastian Vettel Red Bull 9.453 71
7 Michael Schumacher Mercedes 11.907 71
8 Jean-Éric Vergne Toro Rosso 28.653 71
9 Kamui Kobayashi Sauber 31.250 71
10 Kimi Räikkönen Lotus 1 kolo 70
11 Vitalij Petrov Caterham 1 kolo 70
12 Charles Pic Marussia 1 kolo 70
13 Daniel Ricciardo Toro Rosso 1 kolo 70
14 Heikki Kovalainen Caterham 1 kolo 70
15 Nico Rosberg Mercedes 1 kolo 70
16 Timo Glock Marussia 1 kolo 70
17 Pedro de la Rosa HRT 2 kola 69
18 N.Karthikeyan HRT 2 kola 69
19 Paul Di Resta Force India 3 kola 68
  Lewis Hamilton McLaren   54
  Romain Grosjean Lotus   5
  Pastor Maldonado Williams   1
  Bruno Senna Williams   0
  Sergio Pérez Sauber   0

Doporučujeme

Články odjinud