Foto: Getty Images / Paul Gilham

Foto: Getty Images / Paul Gilham

 Foto: Getty Images / Vladimir Rys

Foto: Getty Images / Vladimir Rys

 Foto: Getty Images / Vladimir Rys

Foto: Getty Images / Vladimir Rys

 Foto: Getty Images / Paul Gilham

Foto: Getty Images / Paul Gilham

 Foto: Getty Images / Paul Gilham

Foto: Getty Images / Paul Gilham

 Foto: Getty Images / Paul Gilham

Foto: Getty Images / Paul Gilham

 Foto: Getty Images / Clive Mason

Foto: Getty Images / Clive Mason

 Foto: Getty Images / Peter Fox

Foto: Getty Images / Peter Fox

 Foto: Getty Images / Vladimir Rys

Foto: Getty Images / Vladimir Rys

 Foto: Getty Images / Ker Robertson

Foto: Getty Images / Ker Robertson

 Foto: Getty Images / Ker Robertson

Foto: Getty Images / Ker Robertson

 Foto: Getty Images 

Foto: Getty Images 

 Foto: Getty Images 

Foto: Getty Images 

 Foto: Getty Images 

Foto: Getty Images 

 Foto: Getty Images 

Foto: Getty Images 

 Foto: Getty Images / Vladimir Rys
 Foto: Getty Images / Vladimir Rys
 Foto: Getty Images / Paul Gilham
 Foto: Getty Images / Paul Gilham
16
Fotogalerie

Před deseti lety se Sebastian Vettel stal nejmladším mistrem světa v historii F1

Před 10 lety získal Sebastian Vettel první ze svých čtyř titulů mistra světa.

Sezóna 2010 nabídla v boji o titul mistra světa nesmírně dramatickou podívanou. Šanci na jeho zisk mělo v závěru sezóny pět jezdců a před posledním závodem v Abú Dhabí si na něj pořád brousili zuby hned čtyři piloti – Fernando Alonso, Mark Webber, Sebastian Vettel a Lewis Hamilton. Z této čtveřice to byl nakonec ten nejmladší, kdo se na konci rozhodujícího závodu z vítězných vavřínů radoval.

Situace před posledním závodem sezóny 2010 v Abú Dhabí byla mimořádně napínavá. Titul v Poháru konstruktérů si sice již v předchozím závodě v Brazílii zajistil s předstihem Red Bull, šanci na zisk mistrovského titulu měli nicméně před posledním závodem stále čtyři jezdci.

Vyhlídky jednotlivých pilotů ale byly dost rozličné. Největším favoritem byl Alonso, který šampionát s 246 body vedl a kterému stačilo závod vyhrát nebo dojet druhý, aby se mohl z titulu radovat nezávisle na výsledku svých soupeřů.

Druhý byl s 238 body Webber, který potřeboval v ideálním případě vyhrát, ale stále mu stačilo i za určitých okolností dojet na pátém místě a brát titul.

S 231 body třetí Vettel potřeboval vyhrát a zároveň doufat, že Alonso nebude na vyšším než pátém místě.

Nejtěžší pozici měl bezpochyby s 222 body čtvrtý Hamilton, který musel vyhrát a zároveň doufat, že Alonso nebude bodovat vůbec, Webber nebude na vyšším než šestém místě a Vettel nebude na vyšším než třetím místě. Jednotlivých permutací bylo samozřejmě daleko více, vyjmenovávat je tady všechny dopodrobna nelze, ale to už s sebou taky luxus souboje čtyř jezdců o titul mistra světa přináší.

GettyImages-106696927.jpg
Foto: Getty Images / Paul Gilham

Patrně nejdůležitější kvalifikaci v roce vyhrál již podesáté v sezóně povedeným časem Sebastian Vettel. Jeho týmovému kolegovi Marku Webberovi se kvalifikace naopak výrazně nepovedla – přestože se očekávalo, že první řada bude patřit oběma vozům Red Bullu, Australan se dokázal kvalifikovat pouze až jako pátý, čímž si výrazně zkomplikoval své šance na dobrý výsledek. Za své tak trochu vzaly předzávodní obavy nad použitím týmové režie, red bully od sebe jednoduše byly na startovním roštu příliš daleko.

GettyImages-106806042.jpg
Foto: Getty Images / Paul Gilham

Na svého týmového kolegu ztratil Webber propastných šest desetin sekundy. Velmi malý odstup měl na prvního Vettela naopak Lewis Hamilton, který měl Němce doplnit v první řadě. Povedenou kvalifikaci rovněž zajel třetí Fernando Alonso, jenž obsadil druhou řadu společně s druhým jezdcem McLarenu Jensonem Buttonem. Ve třetí řadě pak stáli Webber s Felipem Massou na druhém ferrari a první desítku v kvalifikaci uzavírali Rubens Barrichello s williamsem, Michael Schumacher a Nico Rosberg s mercedesy a Vitalij Petrov s renaultem. Hrdina předchozí kvalifikace v Brazílii Nico Hülkenberg se na okruhu Yas Marina dokázal kvalifikovat pouze na patnáctém místě.

Dramatický moment v prvních zatáčkách závodu

Atmosféra před startem byla velmi napjatá, nicméně start samotný zas až tolik vzrušující nebyl. Z první dvojice vyrazil trochu lépe Hamilton, který v nájezdu do první zatáčky lehce nakukoval, kudy by se před Vettela dostal, ale nakonec se rozhodl hned v úvodu závodu raději nic zbytečně neriskovat a stáhl se. Velmi podobná situace způsobila ve Velké ceně Velké Británie toho roku Vettelovi defekt pneumatiky, Němec se přesto nijak nestrachoval svého soupeře dost nebojácně zavřít. Povedeně se od svého stání odlepil Button, který dokázal do první zatáčky přespurtovat Alonsa a dostat se na třetí místo. Za dvojicí Button–Alonso zůstali po startu v těsném závěsu Webber s Massou, Alonso se tak dostal do pozice, kdy měl svého nejbližšího soupeře hned ve zpětných zrcátkách.

GettyImages-106823099.jpg
Foto: Gety Images / Mark Thompson

V šesté zatáčce došlo k nepříjemnému momentu, Schumacher se na špinavé části trati roztočil po souboji s Rosbergem, při kterém ale nedošlo k žádnému kontaktu, aby do něj vzápětí najel Vitantonio Liuzzi, jehož vůz se svezl po přední části Schumacherova mercedesu a jen těsně minul Němcovu přilbu. Velmi nepříjemný moment skončil naštěstí pro oba jezdce bez následků, Schumacher sám po návratu do boxů rozdával úsměvy, na trať nicméně musel vyjet safety car, což se pro pozdější vývoj závodu a souboje o titul mistra světa mělo ukázat být klíčové. Z jezdců z čela startovního pole totiž hned v úvodním kole zajeli pro výměnu pneumatik Nico Rosberg, Vitalij Petrov a Jaime Alguersuari. Ve zbytku závodu pak ke svým mechanikům již znovu nezamířili.

Po restartu závodu v šestém kole se žádné velké změny v pořadí neudály, pouze Robert Kubica se povedeným předjížděcím manévrem dokázal dostat před Adriana Sutila s force indií na deváté místo. V nájezdu do sedmého kola vedl Velkou cenu Abú Dhabí Vettel před Hamiltonem, Buttonem, Alonsem, Webberem, Massou, Barrichellem, Kamujem Kobajašim, Kubicou a Sutilem. Poměrně brzy začal do své týmové vysílačky hlásit problémy s pneumatikami Mark Webber. Red Bull se nijak neostýchal rychle zareagovat a již v jedenáctém kole Australana stáhl do boxů. Po návratu na trať však Webber vyjel za pomalejšími vozy, za kterými se zasekl a nemohl zajíždět tak rychlé časy, jak by si představoval. Do očí zejména bilo, že Webbera po několik kol zdržoval Jaime Alguersuari ze sesterského Toro Rosso.

Klíčové rozhodnutí Ferrari

Ferrari se zřejmě snažilo Webbera pokrýt zastávkou Massy, to ale stáji z Maranella nevyšlo a Brazilec se vrátil až se zhruba dvousekundovým odstupem na bojující dvojici Webber–Alguersuari. V přímém srovnání s Webberem ztratil Massa jenom při výměně pneumatik v boxech na Australana 1,4 sekundy, což pravděpodobně rozhodlo o tom, že se vrátil v pořadí až za ním. O dvě kola později tak ke svým mechanikům musel zřejmě chtě nechtě zamířit i sám Alonso. Španěl se vrátil před Webberem jen s minimálním odstupem, to naznačuje, že Ferrari v této fázi závodu prostě a jednoduše stavět muselo, jinak by hrozilo, že se po zastávkách v boxech dostane Webber před Alonsa, což mohlo být v závodě, který se jel jen na jednu zastávku, hodně kritické. Pokud by neztratil drahocenný čas za Alguersuarim, mohl Webber Alonsovu pozici výrazně ohrozit.

V tuto chvíli se zdálo, že na nejlepší cestě k zisku titulu je pořád Alonso – pokryl Webbera a na vedoucího Vettela se zatím nemusel tolik soustředit, neboť v tuto chvíli asi nikdo nepředpokládal, že by mu mělo činit dostat se před pomalejší vozy startovním polem vzhůru jakýkoliv problém. „Webber ztratil hodně času za Alguersuarim, takže se nyní soustřeďme na sebe, plná koncentrace,“ informoval Alonsa jeho závodní inženýr Andrea Stella. Situace se ale brzy začala obracet. Zatímco vedoucí piloti zůstávali stále na trati a zajížděli konzistentní časy, Alonso rychle dojel Vitalije Petrova s renaultem, který, jak již bylo zmíněno, stavěl hned v úvodním kole závodu po výjezdu safety caru. Ve 21. kole už Stella Alonsa trochu nervózně popoháněl: „Ok, vím, že děláš, co můžeš, ale je zásadní ho předjet.“

GettyImages-106925267.jpg
Foto: Getty Images / Clive Mason

O dvě kola později se Alonso pokusil Petrova zdolat v nájezdu do jedenácté zatáčky, nedokázal ale dobrzdit, musel si zkrátit trať a měl štěstí, že si na něj nevyšlápl za ním jedoucí Webber. Alonsova frustrace začínala být znatelná. Španělovi příliš nepřála specifická konfigurace trati, okruh Yas Marina nikdy nenabízel příliš možností pro předjetí, podobně jako Alonso se kupř. zasekl za pomalejším vozem Felipe Massa, který se po své zastávce v boxech vrátil za Alguersuarim, ale přestože za ním neustále kroužil v těsném závěsu, nedokázal jej v celém zbytku závodu předjet.

Sebastian Vettel zajel do boxů ve 25. kole a vedení v závodě v tu chvíli převzal Jenson Button, který si měl svůj úvodní stint výrazně prodloužit. Vettel se dokázal vrátit před Hamiltonem, který stavěl o kolo dříve, co se ale ukázalo být zásadnější, Němec se zvládl vrátit i před bojující dvojicí Kobajaši–Kubica, která pak Hamiltona po dlouho dobu brzdila, zatímco Vettel si před svým nejbližším soupeřem v pořadí dokázal vytvořil tak solidní náskok, že se pak již nikdy ve zbytku závodu nemusel strachovat a ohlížet se za sebe. Kdyby se Vettel zasekl za Kubicou, podobně jako později Hamilton, mohl závod velmi jednoduše ztratit. Jelikož Alonso s Webberem stále zůstávali v pořadí za Petrovem, byl to aktuálně Vettel, kdo byl za současné konstelace na té nejlepší cestě k zisku titulu mistra světa. Pokud se chtěl Fernando Alonso stát světovým šampionem, musel bezpodmínečně na trati předjet Vitalije Petrova.

Button stavěl ve 38. kole a vrátil se na čtvrté místo za bojující dvojici Kubica–Hamilton. Vedení v závodě tak s konečnou platností převzal Vettel. Kubica, který předtím jezdil stabilní časy zhruba o 0,5–1 sekundu na kolo rychlejší než Alonso, ke svým mechanikům ze druhého místa zamířil ve 47. kole a dokázal se pohodlně vrátit na pátém místě, ještě před Petrovem a Alonsem. V tu chvíli tak Alonsovi pohasla možná úplně poslední naděje, Španěl totiž nyní potřeboval předjet nejen Petrova, ale i Kubicu na čerstvých gumách a čtvrtého Rosberga. Další možností bylo doufat, že Vettela ve zbytku závodu ještě dojede Hamilton, to ale mělo k realitě hodně daleko. „Využij svého talentu. Víme, jak velký je,“ snažil se ještě naposledy Alonsa povzbudit Stella, ale bylo již pozdě.

Po 55 kolech protnul cílovou pásku jako první Sebastian Vettel, a stal se tak nejmladším mistrem světa v historii formule 1. „Dokud jsem neprotnul cílovou pásku, tak jsem vůbec nic nevěděl. Posledních deset kol jsem se divil tomu, že se mi můj inženýr snažil dávat rady a chtěl mi pomoci dovézt auto domů. Říkal jsem si: ‚Proč je tak nervózní? Musíme být v sakra dobré pozici…‘ Pak jsem protnul cílovou pásku a on mi hodně potichu řekl: ‚Vypadá to dobře, ale musíme počkat, než ostatní auta dojedou do cíle.‘ Říkal jsem si: ‚Co tím myslí?‘ Nedíval jsem se (během závodu) po žádných informacích, snažil jsem se nijak nevyrušovat, soustředit se jenom na sebe. A pak začal křičet, že jsme vyhráli titul mistra světa,“ popisoval později své pocity po dojetí závodu Vettel.

GettyImages-106823183.jpg
Foto: Getty Images / Paul Gilham

Za Vettelem jedoucí mclareny v pořadí Hamilton–Button ztratily na vítěze závodu deset, resp. jedenáct sekund. Čtvrtý byl Rosberg, pátý Kubica, šestý Petrov a konečně sedmý byl Vettelův nejbližší soupeř Fernando Alonso, který svou frustraci dal najevo při dojezdu do boxů, kdy Petrovovi posunky rukou naznačoval svou nespokojenost nad tím, že s ním Rus závodil, jako by s ním o titul mistra světa bojoval sám, i když později uznal, že nováček „jel velmi dobře a nedělal žádné chyby“. „Vzpamatuj se, synku. Nemůžeš od něj čekat, že ti zmizí z cesty, samozřejmě, že bude držet pozici na trati,“ uváděl situaci na pravou míru komentátor BBC Martin Brundle. Osmý byl po mizerném víkendu Webber, devátý Alguersuari a elitní desítku uzavřel Felipe Massa.

Sebastian Vettel se ve věku pouhých 23 let a 134 dní stal vůbec nejmladším mistrem světa v historii formule 1, když o 166 dní překonal předchozí rekord Lewise Hamiltona, který dojel v závodě za ním. Na tak trochu symbolických stupních vítězů se sešli všichni tři poslední mistři světa – Lewis Hamilton, který se radoval v roce 2008, Jenson Button, který triumfoval v roce 2009 a čerstvě korunovaný mistr světa roku 2010 Sebastian Vettel, který jen stěží zadržoval slzy dojetí. Jako zástupce vítězného Red Bullu na stupně vítězů vystoupal Vettelův patron Helmut Marko.

Top 5 nejmladších mistrů světa formule 1

  • Sebastian Vettel (2010), 23 let, 134 dní
  • Lewis Hamilton (2008), 23 let, 300 dní
  • Fernando Alonso (2005), 24 let, 59 dní
  • Emerson Fittipaldi (1972), 25 let, 273 dní
  • Michael Schumacher (1994), 25 let, 314 dní

Vettel se stal teprve druhým Němcem, kterému se povedlo získat titul mistra světa. Kdo byl tím prvním, asi není třeba zmiňovat. „Jsem trochu ve stresu, abych řekl pravdu, nevím, co bych měl říct,“ hledal v pozávodních rozhovorech Vettel slova. „Byl to neuvěřitelný rok, nikdy jsem nepřestával věřit ve schopnosti týmu, auta a ve schopnosti sebe sama. Nemám slov.“ Vettelův otec Norbert řekl, že po narození dětí je triumf jeho syna nejlepším momentem jeho života. Štěstím zářil i šéf Red Bullu Christian Horner: „Je to neuvěřitelné! Pro celý tým to byl hodně emotivní víkend. Je to poprvé, kdy Sebastian vede šampionát a on se do čela dostal ve chvíli, kdy se to počítá nejvíce, v posledním závodě sezóny. Mark může být na svůj výkon během této sezóny také hrdý. Jsme dvojnásobní mistři světa, to je neuvěřitelné!“

Zklamaní byli naopak poražení Alonso s Webberem. „Je to sport – někdy vyhrajete, někdy prohrajete. Příští rok to zkusíme znovu,“ říkal po závodě Španěl. „Bylo pro mě osvěžující, speciálně po dvou nepříjemných letech, znovu vyhrávat závody a bojovat o titul. Jsem si jistý, že s tímto týmem můžeme o titul bojovat i v budoucnu, takže jsem šťastný.“ Webber se snažil vyzdvihovat týmový výsledek: „Gratuluji Sebovi a týmu, dva mistrovské tituly, to není úplně špatné. (…) Je to škoda, dal jsem tomu všechno, měl jsem kolem sebe skvělé kluky, ale na konci to prostě nestačilo. (…) Nešlo to tak, jak jsem chtěl, ale to je sport.“

Co stálo za porážkou Fernanda Alonsa?

Bylo by až příliš snadné snažit se hodit Alonsovu prohru na špatné rozhodnutí Ferrari. Adrian Newey po závodě řekl, že pokud by Ferrari nechalo Alonsa na trati déle, pravděpodobně by skončil čtvrtý, což by mu na zisk titulu stačilo. „Ironií osudu je, že pokud by Alguersuari nepozdržel Marka, Ferrari by se nestaralo o to, aby ho pokrylo, protože by v tu chvíli už bylo pozdě. (…) Toro Rosso nám vlastně projevilo velkou službu,“ říkal Newey. Webber svou časnou zastávkou svým způsobem vlákal Ferrari do pasti, to se muselo rozhodnout, jestli se bude snažit útočit na Vettela, který ujížděl v dáli, nebo zkusí pokrýt Webbera. Vybralo si to druhé, což se později ukázalo být tím špatným rozhodnutím, ale v daném momentě dávalo smysl. „Po závodě je vždycky strašně jednoduché vidět tu nejlepší strategii. Kdybychom nezastavili, Webber by se pravděpodobně dostal před nás, když jsme zastavili, nechali jsme Rosberga a Petrova, aby nás předjeli, hodně složité rozhodnutí,“ říkal po závodě Alonso.

Na každý pád se zdálo zastavit Alonsa v 15. kole být v daném okamžiku rozhodně tou nejlepší volbou – Alonso musel nutně pokrýt svého nejbližšího soupeře v boji o titul, navíc měl teoreticky na nových gumách zajíždět rychlejší časy než vedoucí jezdci závodu, nikdo také asi nečekal, že se natolik zasekne za pomalejším renaultem. Při bližším pohledu navíc zjistíme, že zas tak pomalý Renault v Abú Dhabí nebyl. Petrov byl jedním ze dvou jezdců, kteří měli v Abú Dhabí zbrusu nový motor. V kvalifikaci byl pak Petrovův vůz na maximální rychlosti třetí nejrychlejší, zhruba o 3,3 km/h rychlejší než Alonsovo ferrari. V roce 2010 také ještě pořád neexistovalo nic jako řešení DRS, Alonso to tak měl na rovinkách za velmi rychlým renaultem dost ztížené a za Petrovem se zasekl podobně jako ve Velké ceně Turecka toho roku, kdy za ním rovněž bezúspěšně kroužil po nějakých čtyřicet kol, než ho nakonec v závěru závodu úspěšně zdolal. Nový motor měl rovněž s druhým renaultem Robert Kubica, za kterým zase ztrácel po dlouhou dobu drahocenný čas Lewis Hamilton. Že průběh závodu takto ovlivní oba renaulty, to před víkendem čekal asi málokdo, zvlášť když byly oba vozy francouzské stáje v kvalifikaci na desátém, resp. jedenáctém místě. Vitalij Petrov navíc vytáhl jeden ze svých životních výkonů v momentě, kdy se to Alonsovi ani v nejmenším nehodilo.

Zaslouženě mistrem světa

Na každý pád nebylo pochyb, že se Sebastian Vettel stal mistrem světa roku 2010 zaslouženě. Vůz Red Bull RB6 z dílny Adriana Neweyho byl jednoznačně nejrychlejším vozem startovního pole roku 2010, přesto působí obdivuhodně, že Vettel v tak mladém věku dokázal obstát v přímém souboji se svými mnohem zkušenějšími soupeři a v boji o titul nakonec porazil jak tři mistry světa (Alonsa, Buttona, Hamiltona), tak i svého týmového kolegu Webbera, který ve formuli 1 jel již svou devátou sezónu. Vettel zvládl na poli celé sezóny triumfovat hned pětkrát – v Malajsii, ve Valencii, v Japonsku a v rozhodujících závodech v Brazílii a v Abú Dhabí. Kvůli technickým problémům ztratil pravděpodobná vítězství v Bahrajnu, Austrálii a Koreji, díky kterým by si titul možná zajistil daleko dříve a pohodlněji.

Celkem desetkrát dokázal vyhrát kvalifikaci, čtrnáctkrát vyrážel do závodu z první řady a desetkrát stanul na stupních vítězů. Samozřejmě, že Vettelovy výkony nebyly v žádném případě bez chyb (jenom pro ilustraci – kolize s Webberem v Turecku, zbytečný defekt pneumatiky ve Velké Británii, penalizace v Maďarsku nebo náraz do Buttona v Belgii, pozn. autora), těch se ale v neskutečně vyrovnané sezóně nevyvarovali ani jeho nejbližší soupeři. Vettel šel do rozhodujícího závodu ze třetí pozice jako outsider, nikdy předtím v kariéře nevedl průběžné pořadí mistrovství světa, přesto se mu povedlo zazářit v tom nejdůležitějším okamžiku, podat naprosto bezchybný výkon a i s trochou dávky štěstí své soupeře porazit. Jak napsal komentátor BBC Sport Andrew Benson, byl to „neuvěřitelný závěrečný zvrat, který ukončil úžasnou sezónu, sezónu, na kterou budeme vzpomínat jako na jednu z největších v historii formule 1“.

Výsledky

P Jezdec Tým Čas / kolo Kol
1 Sebastian Vettel Red Bull 1:39:36.837 55
2 Lewis Hamilton McLaren 10.162 55
3 Jenson Button McLaren 11.047 55
4 Nico Rosberg Mercedes 30.747 55
5 Robert Kubica Renault 39.026 55
6 Vitaly Petrov Renault 43.520 55
7 Fernando Alonso Ferrari 43.797 55
8 Mark Webber Red Bull 44.243 55
9 Jaime Alguersuari Toro Rosso 50.201 55
10 Felipe Massa Ferrari 50.868 55
11 Nick Heidfeld BMW Sauber 51.551 55
12 R.Barrichello Williams 57.686 55
13 Adrian Sutil Force India 58.325 55
14 Kamui Kobayashi BMW Sauber 59.558 55
15 Sébastien Buemi Toro Rosso 1:03.178 55
16 Nico Hülkenberg Williams 1:04.763 55
17 Heikki Kovalainen Lotus 1 kolo 54
18 Lucas di Grassi Virgin 2 kola 53
19 Bruno Senna HRT 2 kola 53
20 Christian Klien HRT 2 kola 53
21 Jarno Trulli Lotus zadní křídlo 51
  Timo Glock Virgin převodovka 43
  M.Schumacher Mercedes kolize 0
  Vitantonio Liuzzi Force India kolize 0

Doporučujeme

Články odjinud