Práci jim mnohdy ztěžují také klimatické podmínky v dané zemi, kde závodí. Od roku 2018 se již nezávodí v Malajsii, kde piloti pravidelně čelili vysokým teplotám, vlhkosti vzduchu a závody pro ně byly obzvlášť fyzicky náročné.
Podobná může být situace v blízkém Singapuru, kde se na městské trati závodí od roku 2008. Vzhledem k tomu, že na městské trati se závodí večer pod umělým osvětlením, nemusí se jezdci vypořádávat se sluncem, Velká cena Singapuru ale pravidelně atakuje hranici dvou hodin a je tak nejdelším závodem v sezóně.
I přes posunutý časový harmonogram víkendu, kdy jezdci v pátek a v sobotu vyjedou na trať poprvé až kolem 17:00 místního času, se však jezdci drží v „evropském“ časovém pásmu. Na snídani tedy například chodí v době, kdy jsou místní obyvatelé už po obědě.
S jakými faktory se tedy musí piloti během Velké ceny Singapuru vypořádat?
Vysoké teploty
Největším problémem, se kterým se musí piloti vyrovnat, je tepelný stres. Zatímco venkovní teploty v Singapuru v září přesahují 30 stupňů Celsia, v kokpitu má pilot i 50 °C a 70 % vlhkost vzduchu. Během každého závodu v sezóně jezdci vypotí i dva kilogramy hmotnosti, v Singapuru mohou ale během dvouhodinového závodu ztratit i čtyři kilogramy na váze!
Snížená hladina elektrolytu v těle vede k vyšší srdeční frekvenci a zvýšení tělesné teploty. Tyto faktory nejen, že snižují fyzickou schopnost pilota, ale také jeho mentální funkce. A čím více tekutin pilot ztratí, tím se tyto funkce stále zhoršují.
V krajních případech to může vést k vyčerpání nebo omdlení. Klíčem k dobrému výsledku v Singapuru je proto schopnost vydržet tyto podmínky, na které se jezdci a týmy připravují již několik dní před závodem.
Kokpit
Kokpit je, chtělo by se říct bohužel pro pilota, uzavřená a dobře izolovaná část vozu. Sendvičová struktura šasi a tlustá vnitřní výplň dobře drží teplo. Kromě venkovních teplot zvyšují teploty v kokpitu také další horké části hardwaru. Hned před nohama má řidič tyč řízení. Hydraulická kapalina produkuje velké množství tepla a pracuje při více než 120 stupních Celsia.
Kolem sedadla jezdce je v kokpitu řada dalších komponent, jako krabička pro televizní přenos, záznamník bezpečnostních dat pro FIA, záznamník týmu pro sběr dat a další menší jednotky jako řídící jednotka pro monitorování tlaku v pneumatikách. Tyto všechny produkují další teplo.
Po obou bocích má pilot vedle kokpitu navíc chladiče vozu. Ty mohou odvádět horký vzduch do kokpitu přes velké množství otvorů v šasi. Aby byl jezdec před tímto teplem chráněn, je jeho sedačka často pokryta vrstvou odrážející teplo, například zlatým filtrem.
Vybavení jezdce
Jezdecká kombinéza, helma a systém pro pití prošly v posledních letech značným vývojem, který také pomáhá pilotům zvládnout teplo během závodu.
Podle pravidel musí mít pilot na sobě během závodu nehořlavé oblečení a spodní prádlo. Dříve byly kombinézy tvořeny čtyřmi vrstvami ohnivzdorného materiálu a plstěnou mezivrstvou. Pilota to sice ochránilo před ohněm, ale až příliš to izolovalo teplo pod tím.
I v současnosti mají kombinézy více vrstev, materiály jsou však účinnější při ochraně pilota před ohněm. Navíc kombinézy už nejsou tak velké a jsou lehčí.
Propracovanější jsou v současné době také helmy pilotů. Ty obsahují řadu drobných otvorů pro nasávání vzduchu, který následně může cirkulovat uvnitř helmy kolem hlavy pilota a takto jej ochlazovat.
Velmi důležitý je pro každého pilota systém na pití. Nejjednodušší je vak s tekutinou, do kterého fyzioterapeuti jezdců volí směs soli a elektrolytů, a to pilot pije přes jednocestný ventil. Další, a častější, možností je opět malý, asi litrový vak s tekutinou a malé zařízení podobné tomu, co se používá na běžných silničních vozidlech pro rozstřikování kapaliny do ostřikovačů na čelní sklo. Ten pilotovi vstříkne po stisknutí tlačítka na volantu pití do úst.
Jezdecká příprava
O vše výše zmíněné se v přípravách na závod v Singapuru stará tým. Na závod se však musí připravit i samotný pilot. A to je práce jeho osobního fyzioterapeuta nebo trenéra.
Jelikož závod v Singapuru je v kalendáři vždy na začátku poslední třetiny sezóny, je předzávodní trénink jezdce jiný než v dřívějších závodech.
I skutečnost, že jde o večerní závod, představuje specifickou přípravu. Jezdce žijící v Evropě čeká dlouhý let do Singapuru a následně řada akcí se sponzory. Piloti proto do Singapuru letí dříve než na jakékoliv jiné závody.
Po přistání v Singapuru však jezdci i členové týmu zůstávají v evropském časovém pásmu. Díky tomu se nemusí jejich tělo přizpůsobovat novému času a vyrovnávat se s časovým posunem. Tomu všemu pomáhá také tým ve svém hospitality.
V Singapuru je o šest hodin více oproti času ve střední Evropě. Pokud se tedy jezdci a členové týmu mají udržet v evropském časovém pásmu, chodí během Velké ceny Singapuru spát kolem šesté hodiny ranní a po osmihodinovém spánku snídají ve 14 hodin místního času, než vyrazí na okruh. Posunuté jsou také veškeré povinnosti se sponzory a novináři.
Jak bývá typické ve všech závodních víkendech, strava pilotů se v průběhu víkendu liší. Od lehčích jídel jako kuřecí maso nebo ryby, vejce, zelenina a saláty. V sobotu přichází na řadu více sacharidů. K jídlu si piloti často dávají ovocnou šťávu a čaj nebo kávu. Hydratace těla je důležitá zejména před samotným závodem. Pro jezdce není neobvyklé vypít až šest litrů tekutiny. A nejde jen o vodu nebo různé iontové či energetické nápoje.
Trenér každého pilota připraví speciální nápoj, který přizpůsobí aktuálním závodním podmínkám. Ve vodě proto pilotovi namíchá směs minerálů, elektrolytu a syrovátkového proteinu a pro lepší vstřebatelnost také určité množství glukózy. V nápoji může být i kofein, který napomáhá nervovému systému, neobsahuje naopak příliš mnoho sacharidů, které jsou již obsaženy v jezdcově stravě.
Nápoj, který má jezdec během závodu u sebe v autě, je jiný. Je více zředěný a obsahuje i méně kofeinu.
Před samotným oblečením kombinézy a nastoupením do auta se jezdci ještě chladí studenými ručníky či vestami, které jsou zmražené, aby se piloti hodinu před startem závodu co nejvíce ochladili.
V kokpitu se pak již naplno projeví jezdcova fyzická připravenost a kondice, která mu pomůže zvládnout dlouhý závod v horkých podmínkách.
Foto: Getty Images / Peter Fox