Poslední hodiny před startem samotného závodu jsou pro jezdce formule 1 velmi důležité. Nabízejí mu možnost se připravit po fyzické i psychické stránce. Výkonnostní kouč Nica Hülkenberga Martin Poole pro Autosport popsal, co dělají piloti Renaultu předtím, než vyrazí do závodu.
Neděle ráno. Oproti jiným částem každého závodního víkendu formule 1 je ráno před samotným závodem jiné, mnohem klidnější a uvolněnější.
Úplný opak představuje sobotní ráno. Přípravy na závěrečný volný trénink a zejména odpolední kvalifikaci vrcholí a pilot ze sebe musí v pár rychlých kolech dostat maximum. V neděli má jezdec naopak hodinu a půl na to, aby v záodě ukázal, co v něm je.
Pro piloty je důležité udělat v neděli čáru za tím, co se stalo v kvalifikaci, protože to už nezmění. Pilot se proto už musí pouze soustředit na to, jak dokáže v závodě naložit s výsledkem, který si vybojoval v kvalifikaci.
Poole s Hülkenbergem pracuje třetí rok. Piloti ráno v hotelu začínají neděli většinou rozehřátím a lehkou rozcvičkou. To je způsob, jak probudit tělo, uvolnit ho a připravit. Může jít buď o jízdu na stacionárním kole nebo lehký běh. V neděli ráno nemají své místo v jezdcově programu žádné dynamické cviky, jako sprinty nebo kolektivní sporty.
Hülkenberg s Poolem volí raději relaxační sportovní masáž, při které spolu hovoří například o tom, jak se vyspal nebo o odpoledním závodě.
V motorhomu Renaultu následuje snídaně, Hülkenberg si dá během dopoledne ještě svačinu a krátce před přehlídkou jezdců, kdy na korbě kamionu zdraví diváky po celé trati, je na programu oběd.
Po návratu z jezdecké přehlídky již nezbývá příliš mnoho času, Hülkenberg se proto ve svém zázemí koncentruje, na pár minut zavře oči a prochází si klíčové okamžiky: první zatáčku, první kolo a strategii. Se svým trenérem v tu chvíli příliš nemluví.
Následuje další rozcvičení a příprava těla na následný závod. Úkolem trenéra je přitom také dostat jezdce do psychické pohody. Ať už jde o kopání si s míčem či cvičení s míčky na reakci a postřeh.
Pilot se následně vrací do garáže a může se začít věnovat dalším přípravám. Po příjezdu na startovní rošt preferuje každý pilot něco jiného. Někteří jsou schovaní pod slunečníky, sedí opření o svodidla a při poslechu hudby rozjímají nad závodem. Další, jako i Hülkenberg, si raději povídají.
Před startem je v rámci motivace důležitá podpora. Jezdci se na startu pozdraví se všemi svými mechaniky. Během dvouhodinového závodu jsou piloti v kokpitu sami, je pro ně proto důležité podpořit se navzájem před závodem.
Pít, pít, pít
Poole se zamýšlí také nad tím, jak důležité je pro jezdce pít tekutiny. Podle Hülkenbergova kouče jde o jednu z klíčových věcí.
Není ale žádoucí, aby pilot s doplňováním tekutin spěchal. Jezdec by měl v průběhu víkendu pít neustále po malých dávkách, protože tělo je schopno přijmout tekutiny určitou rychlostí. Pokud má člověk pocit žízně a začne tekutiny doplňovat příliš rychle, tělo si jich vezme pouze určité množství.
Poole má proto připravený přesný rozpis množství vody a dalších doplňků, jako třeba iontových nápojů, kolik má jezdec v dané části víkendu vypít. Množství je upravováno v závislosti na tom, jak se pilot zrovna cítí, či podle venkovní teploty.
Po závodě
Téměř dvouhodinová fyzická zátěž během závodu se po jeho skončení projeví. Jezdcům se proto často dostává další masáže. Ta může být velmi přínosná zejména, pokud je okruh hrbolatý, nebo jsou na něm rychlé zatáčky, které jsou namáhavé pro krční svalstvo.
Z pohledu výživy je po závodě nutné znovu doplnit tekutiny a dát tělu bílkoviny.
Poole na závěr vzpomíná na loňskou Velkou cenu Singapuru, kdy Hülkenberg vystoupil z vozu a u jeho vozu již čekal připravený Poole s mokrým ručníkem a chlazeným nápojem. Hülkenberg mu však řekl: „Potřebuji se něco najíst.“
Poole proto sáhl po tyčince, načež Hülkenberg odvětil: „Opravdu potřebuji sendvič!“
Ještě před povinnými rozhovory s novináři si tak Hülkenberg posadil na zem a vychutnal si sendvič.
Foto: Activepictures / Jiří Křenek