Celý kolotoč formule 1 nabízí velké množství pracovních pozic. Od závodníků přes mechaniky, inženýry, šéfy týmů, manažery, pracovníky starající se o marketing a PR, pracovníky na trati, ve vedení závodu, lékaře až po traťové komisaře a další.
Bernd Mayländer je ale vedle závodníků jedním z mála lidí, kteří jezdí v průběhu závodního víkendu po trati. Od roku 2000 je v každém závodě (až na několik výjimek, kdy se nemohl zúčastnit) vždy připraven vyjet s bezpečnostním vozem, tzv. safety carem, na trať ve chvíli, kdy je potřeba závod zpomalit z důvodu nehody, úlomků na trati, silného deště nebo jiné situace, kdy není bezpečné dále pokračovat v závodě.
Mayländer se v tu chvíli se svým Mercedesem AMG GT R vydá na trať a před vedoucím závodníkem vede celé startovní pole do chvíle, než je možné v závodě bezpečně pokračovat. Dnes 48letý Němec i poté, co začal pracovat jako řidič safety caru, závodil až do roku 2004 v šampionátu DTM. Během kariéry se v roce 1999 zúčastnil také závodu 24 hodin Le Mans, kde v kategorii GT obsadil druhé místo.
Nyní se však již naplno věnuje práci řidiče safety caru. V čele startovního pole absolvoval více než 700 kol. Kromě závodů formule 1 působí jako řidič zaváděcího vozu také v doprovodných sériích formule 2, formule 3 a Porsche Supercup, které se jedou v rámci víkendu velké ceny F1.
Moje práce je…
„Řídit safety car ve všech závodech během víkendů formule 1. Takže to není jen F1. Řekl bych, že během doprovodných závodů většinu času sedím za volantem.
„Safety car je tady z bezpečnostních důvodů a vy uvidíte vůz na trati, když se něco děje, například když jsou špatné povětrnostní podmínky nebo když je tam nehoda nebo když jsou na trati například kusy pneumatiky.
„Každé ráno také provádíme kontrolu GPS systémů a výstražných světel na voze. Účastním se všech setkání jezdců. Když se něco stane nebo tam jsou otázky k safety caru, jsem tam k dispozici. Tak je to od čtvrtečního rána do neděle, kdy skončí závod F1. Můj závodní víkend začíná ve čtvrtek.
„Při úvodním závodu v Austrálii práce začíná už ve středu, protože mají mnoho doprovodných závodů. Proto tam děláme naše testy na trati už ve středu. Běžně je ale děláme ve čtvrtek mezi 14. a 15. hodinou.
„V pátek jsem za volantem jen pro ranní test na trati. To je před začátkem volného tréninku vozů F3. Odjedu jen dvě nebo tři kola. Na konci dne máme pak setkání jezdců.
„Občas jsem v autě i pro kvalifikaci, pokud je kvalifikace v pátek a je speciální počasí. Kvalifikaci můžeme začít jen, když je dobré počasí, někdy proto vyrazím na kontrolní kolo. Pro kvalifikaci jsem tedy vždy v pohotovosti. To znamená, že jsem blízko auta, ale nesedím v něm.
„V sobotu ráno máme malý test safety caru. Máme trénink situací při safety caru. Obzvlášť důležité je to pro traťové komisaře na trati, aby byli na správných místech a mávali správnými vlajkami. A v sobotu odpoledne po kvalifikaci F1 máme první závod. Vždy je to F2. Před hlavním závodem F2 vyšleme safety car na dvě kola na trať, abychom zkontrolovali, že jsou traťoví komisaři na svých místech.
„Pro mě je to vždy dobrý trénink zajet si pár kol, abych více méně znal podmínky na trati. Trať se totiž od čtvrtka do soboty mění. Po F2 je na programu závod F3 a v některých podnicích i závod Porsche. V neděli je závod F1 a předtím všechny závody doprovodných sérií.
„Moje dny na trati jsou poměrně dlouhé. Každé ráno přicházím kolem 7:30 až 7:45 a na hotel se vracím mezi 18. a 19. hodinou večer. Ve čtvrtek opouštím trať o něco dříve. Od pátku do neděle ale vždy přicházím brzy ráno a odcházím po posledním závodě.“
Nejdůležitější věcí na mé práci je…
„Soustředit se, obzvlášť, když jsem v safety caru. Musím se opravdu soustředit na to, co se děje, abych pochopil celou situaci a dostával v pravý čas správné informace. Pro nás v safety caru je velmi důležité vědět, jaký se stal incident a zda jsou na trati nějaké trosky.
„To také kontrolujeme, ale když už máme tyto informace předem, pomůže mi to. Musíte se tedy soustředit na to, co se děje, hlavně před vámi.
„Občas jsou tam trosky nebo i vůz, který blokuje trať. Vždy se snažíme nezastavovat závod, snažíme se nechat závod plynout, i když za safety carem. Mít informace a dělat správné věci ve správný čas je pro mě velmi důležité, musíte to hodně trénovat.
„Po 21 letech ale máte samozřejmě ve své práci tuto rutinu. A i když je rutina celkem užitečná, každá situace je nová. V každém závodě to občas vypadá, že to bude stejné, ale věci se mohou během okamžiku změnit. Musíte být ve střehu a soustředění.“
Tři věci, bez kterých nemohu dělat svou práci…
„Důležitá je vysílačka, protože z ní dostávám všechny informace od ředitele závodu. Další věcí je televize. V ní vidím, co se stalo na trati, jestli je tam nějaká nehoda a tak více méně sledujeme závod. A máme GPS mapu okruhu, která je propojena se systémem nárazu zobrazujícím síly přetížení.
„Když tedy jakýkoliv vůz na trati absolvuje velkou ránu, můžeme to vidět. Stále ale musíme počkat na zprávu z vysílačky od ředitele závodu. Stále musíme čekat na zelenou, abychom vyrazili.“
Lidé, se kterými jsem vždy v kontaktu…
„Během závodů mluvím s ředitelem závodu Michaelem Masim a také jeho zástupcem Colinem Haywoodem. To jsou dva lidi, které mám ve vysílačce.
„Oni mi dávají pokyny a všechny informace o tom, co se stalo a říkají mi, kdy mám vyrazit nebo kdy se mám vrátit do boxů. Já jim zase dávám všechny informace z trati z mého pohledu.
„To, co já nebo můj spolujezdec cítíme, je celkem důležité, rozhodnutí je ale na ředitelství závodu a řediteli, protože oni mají celkový obrázek. Já s sebou mám spolujezdce Richarda Darkera, který je pro mě také velmi důležitý, protože dva páry uší a očí slyší a vidí více než jeden. Vždy je dobré mít někoho vedle sebe, věřím mu na 100 %.“
Když nejsem na trati…
„Během týdne jsem většinu času ve své kanceláři, protože jsem na volné noze. Mám také nějaké další práce, které dělám. Připravuji a plánuji moje další týdny, rezervuji lety a hotely. A rád si nechávám čas pro svou rodinu, mou ženu, dvojčata a také mého psa! Součástí mého života je také sport, rád běhám. A jinak setkávání se s přáteli a pěkné grilování s nimi. Obvyklé věci, které byste dělali v soukromém životě.“
Beze mě…
„Během 21 let se už čtyřikrát stalo, že jsem nebyl na trati, protože jsem měl nehodu nebo jsem byl v nemocnici. Pak je tu záložní plán. Když se něco během víkendu stane, vezmeme jednoho z náhradních jezdců F1. Nebo můžeme použít řidiče medical caru, protože on zná postupy a vůz. A pak najdeme náhradního řidiče pro medical car.
„To je jednodušší, protože medical car normálně musí objet jen jedno kolo za celým polem po startu a všichni náhradní jezdci F1 samozřejmě vědí, jak řídit auto. Jsou tedy zavedené postupy, které zajistí, že v safety caru vždy někdo je.
„Budu tohle dělat dalších 21 let? Stále si to užívám. Budu čekat na změny v budoucnu, co se stane. Ale mohu říct ne, ne 21 let, ale určitě dalších pár let ano. Mám spoustu kolegů, kterým je šedesát a jsou stále proklatě rychlí!“
Formule 1 je…
„Pro mě je to nejvyšší a nejlepší závodní šampionát s nejrychlejšími vozy a nejlepšími technologiemi. Právě teď jsem velmi rád, když vidím, jak se formule 1 v posledních několika letech změnila.
„Potřebujeme hlavně mladé jezdce jako Maxe Verstappena. Charaktery skutečně dělají ten sport. A myslím, že jsme na opravdu dobré cestě v podpoře těchto charakterů.
„Být součástí formule 1 je skutečně hezké a formule 1 je součást mého života. Po velkou část roku spolu cestujeme po světě a svým způsobem je to trochu jako rodina.“
Foto: Getty Images / Lars Baron