Kimi Räikkönen začal se závoděním na motokárách když mu bylo 12 let. V roce 1999 se zúčastnil čtyř závodů v britské Formuli Renault. Několikrát si také vyzkoušel Formuli Ford, ale nakonec se soutředil na Formuli Renault a závodil v britské zimní sérii s týmem Manor Motorsport. Vyhrál všechny čtyři závody. V roce 2000 setrval se stejným týmem a vyhrál sedm závodů z deseti, přičemž ve zvbývajících třech dosáhl na pódiová umístění. Ve stejném roce také odjel 3 závody v evropské sérii Formule Renault a vyhrál dvakrát.
Svými úspěchy na sebe upozornil natolik, že byl pozván na testování s týmem F1 Sauber v září 2000 v Mugellu. Na Petera Saubera udělal takový dojem, že s ním okamžitě byla uzavřena smlouva na rok 2001 a stal se tak týmovým kolegou Nicka Heidfelda. Vé svém premiérovém závodě ve Formuli 1 skončil šestý a připsal si svůj první bod. Během zbývajících závodů sezóny bodoval ještě třikrát.
V srpnu 2001 se o Fina začal zajímat McLaren, výsledkem bylo podepsání pětileté smlouvy o měsíc později. Räikkönen tak u McLarenu nahradil svého krajana Miku Häkkinena. V roce 2002 trpěly vozy McLaren častými poruchami a svůj první závod vyhrál Fin až v Malajsii 2003. Tentýž rok bojoval do posledního závodu o titul mistra světa s Michaelem Schumacherem, nakonec skončil druhý. V roce 2004 se trápil s příliš nepovedeným McLarenem MP 4-19 a vyhrál za celou sezónu jediný závod v Belgii s upraveným MP 4-19B. Rok 2005 byl ve znamení rychlosti nového McLarenu, nedobrá spolehlivost však vedla Fina pouze k druhému titulu vicemistra světa. 2006 byl posledním rokem Räikkönena u McLarenu, kterému se znovu nepodařilo postavit vůz schopný dosáhnout mistrovského titulu.
V roce 2007 začal Kimi Räikkönen psát novou kapitolu svého působení ve F1 u Ferrari, ihned ve svém prvním roce v italských barvách dokázal získat titul mistra světa. Začátek sezóny se Finovi příliš nevydařil, potřeboval se přizpůsobit novému vozu, ale v druhé její polovině neměl soupeře a v posledním závodě oslavil titul mistra světa.
Vstup do sezóny 2008 se Räikkönenovi povedl a vše nasvědčovalo tomu, že bude znovu jedním z hlavních kandidátů na titul. Slabé výsledky z druhé poloviny roku však znamenaly konec nadějí již dva závody před koncem sezóny. V roce 2009 postavilo Ferrari nekonkurenceschopné auto a Fin na další úspěchy pomýšlet nemohl. Čest Maranella zachránil jediným vítězstvím sezóny v Belgii. Na konci roku pak musel navzdory platné smlouvě uvolnit místo Fernandu Alonsovi, jehož do Ferrari protlačil jeho sponzor Santander.
Räikkönen poté na formuli 1 zanevřel a odešel závodit do rallye. Kromě WRC si vyzkoušel také NASCAR, ale po dvou letch dospěl k závěru, že jeho parketou zůstává královna motorsportu, a tak se s týmem Lotus domluvil na návratu v sezóně 2012. Mnozí pochybovali o Räikkönenově motivaci, ale brzy všechny obavy zmizely. Fin se sice trochu trápil s kvalifikační rychlostí, ale v závodech vše doháněl. Sedmkrát se postavil na stupně vítězů a v Abú Zabí získal Lotusu vysněné vítězství v Grand Prix. Byl nejspolehlivějším jezdcem sezóny, kromě jednoho brazilského kola odjel všechny ve všech závodech, vždy viděl cíl. V šampionátu skončil třetí a stal se jedním z překvapení sezóny. Pokračování v roce 2013 bylo proto logickým důsledkem.
Ve své druhé sezóně po návratu pokračoval Fin ve velmi dobrých výkonech, vyhrál hned první závod v Austrálii a k tomu později přidal dalších sedm pódiových umístění. V závěru sezóny se ale zhoršil jeho vztah s Lotusem, protože nedostával plat, což byl jeden z důvodů, proč vynechal poslední dva závody a nechal si operovat záda. Mezitím se už dohodl na přestupu k Ferrari, které ho v roce 2009 vyplatilo ze smlouvy, aby pro něj už dál nezávodil.
Foto: Getty Images / Quinn Rooney