Už pouze dny zbývají do začátku letošních předsezónních testů formule 1 ve španělské Barceloně. Letos budou mít týmy a jezdci k dispozici celkem pouze osm testovacích dní.
Zcela jiná situace přitom ve formuli 1 panovala v 70. letech 20. století, kdy týmy kvůli testování jezdily po celém světě. Pro Motorsport.com o tom promluvil renomovaný designér Frank Dernie, který svou kariéru začal na konci roku 1976 v týmu Hesketh. Následně v roli technického ředitele nebo konzultanta působil u Williamsu, Lotusu, Ligieru, Benettonu a Toyoty.
„V týmu Hesketh Racing bylo v celé společnosti 18 lidí, cestující závodní tým se přitom na letiště dopravoval dvěma auty, jelikož nás bylo osm,“ řekl Dernie. „To proto, jelikož jsme neměli téměř žádné peníze, a ty jsou v motorsportu základ.“
„Vzpomínám si, že jsme 3. nebo 4. ledna jeli na letiště, odletěli na týdenní testy do Argentiny, následně absolvovali Velkou cenu Argentiny, pak se přesunuli do Brazílie, kde jsme znovu týden testovali a auta připravovali přímo na okruhu, odjeli jsme GP Brazílie a v polovině února se vrátili domů. Teď je to mnohem snazší.“
„V té době také všichni mechanici, kteří jeli na závody, absolvovali také všechny testy. Pracovalo se mnohem víc dní, než dělají závodní týmy dnes.“
Testování s dvěma vozy současně
Jak Dernie popisuje, dlouhé dny plné příprav se podepsaly na velkém vyčerpání všech členů týmu Williams. Hlavní mechanik Alan Challis podle něj během testů v Brazílii vůbec nevyužíval postele v hotelu, ale spal přímo na okruhu.
V 70. letech bylo rovněž běžné, že tým do testů nasazoval dva vozy.
„V počátcích turba sloužilo jedno auto čistě k testům motoru, zatímco s druhým se zkoušela nastavení vozu. Potřebovali jsme dosáhnout dvou věcí: jednou bylo základní nastavení a tou druhou spolehlivost. Neměli jsme prostředky, designové kapacity ani zátěžovou analýzu dílů. Neexistovalo ani výzkumná a vývojová zařízení a velká testovací plošiny jako dnes. Vozy nebyly tak spolehlivé jako jsou dnes.“
„Běžně to bylo tak, že každý večer, až vůz dojezdil, jsme jej kompletně rozebrali a všechno otestovali: převody, převodovou skříň, části zavěšení, nápravy, kola, mechanismus řízení a tak dále. A pak auto poskládat pro jízdy následující ráno.“
„Během testů to bylo vůbec poprvé, co byly tyto nové součástky nasazeny, v první řadě přitom vždy myslíte na bezpečnost. Byli jste k smrti vyděšení, že byste mohli na voze mít nějakou poruchu, která vás ohrozí na životě. Dokonce už po instalačním kole jezdci vystoupili z kokpitu a my zkontrolovali všechny komponenty. Všechno tohle lze nyní provádět na velkých testovacích plošinách a ve větrném tunelu, zatímco my to museli dělat během skutečných testů.“
Bez počítačů
Ačkoliv si to dnes již nedokáže člověk představit, v 70. letech byly vozy navrhovány a stavěny na základě logiky, dedukce a zkušeností bez využití počítačů.
„V té době jsme nedělali počítačovou analýzu jízd ve větrném tunelu, například chlazení jsme proto museli odhadovat na základě předchozích zkušeností. A i většinu ostatních věcí jsme museli tipovat.“
„S každým novým vozem nevyhnutelně přišly nějaké problémy. Když se příliš přehřívaly zadní brzdy, tak jsme přes noc museli připravit nové brzdové kanálky. Když jsme potřebovali lépe chladit vodu nebo olej, udělali jsme do karoserie díry.“
„Tyto dny jsou ale již minulostí, jelikož dnes se tyto součástky celkem bez problémů navrhnou v továrně. Testování v Brazílii bylo přitom velmi užitečné, jelikož bylo velké teplo. Když teď půjdete v březnu testovat do Barcelony, naučíte se toho velmi, velmi málo.“
Foto: Getty Images